Vliv Dunning-Krugerova efektu při navrhování webů a e-shopů

V roce 1995 dva lupiči v Pittsburghu vyloupili banku. Při loupeži si místo masky pouze potřeli obličej citronovou šťávou. Citronová šťáva se přece už ve škole používá k výrobě “neviditelného inkoustu”, věřili proto, že kamera nebude schopna zachytit jejich obličej. Oba byli chyceni a odsouzeni k několika letům vězení.

Jejich hloupost je stála svobodu, nevědomky se však stali slavnými v úplně jiném oboru. Jejich nelogického nápadu s citronovou šťávou si všimli dva mladí psychologové, David Dunning a Justin Kruger a postavili na něm jeden z nejslavnějších psychologických výzkumů, jehož výsledky pronikají do různých sfér společnosti.

Dunning-Krugerův efekt odhalil, že lidé mají tendenci nadhodnocovat své schopnosti. Zejména pak ti, jejichž schopnosti jsou ve skutečnosti spíše podprůměrné. Dle Psychologického ústavu Masarykovy univerzity se až 93 % populace domnívá, že je nadprůměrná (Lacko, 2015). S tímto jde ruku v ruce i řada dalších výzkumů, které hovoří o pocitu, že se značná část populace prostě a jednoduše vidí jako “lepší” než ostatní.

Ačkoli na loupení nejspíše není žádná kvalifikace, asi i tam ti nejlepší mají problém s podceňováním svých schopností, kdežto lidé s nedostatkem kvalifikace se často přeceňují (a jsou chyceni). Jak ale lupič souvisí s návrhem funkčního webu a e-shopu?

Od citrónu k e-shopům

Při tvorbě e-shopu se setkává práce mnoha specialistů, kteří jsou experty ve svém zaměření. Právě to může vést k určité slepotě nebo k domnění, že už víme vše a známe každou skulinu. Zároveň může chybět odstup a schopnost vnímat problémy očima zákazníků. Expertíza v jedné oblasti totiž nezaručuje znalost jiného problému.

Řada vlastníků e-shopů se domnívá, že je právě u nich nákup jednoduchý a každému potenciálnímu zákazníkovi musí být jasné, jak probíhá nákupní proces. Opak je pravdou. Pohled z pozice insidera je zkreslený a často nevidíme jasné chyby a nelogičnosti.

Každý specialista zapojený do výroby e-shopu musí znát své limity. UX designerovi je pravděpodobně cizí cílová skupina produktu a detailní znalosti o klientovi a jeho projektu. Naopak klient musí chápat, že možná zná nejlépe svůj projekt, ale neměl by zasahovat do procesu tvorby e-shopu, kde jsou jeho znalosti minimální.

Důležité je se stále ptát, protože každá otázka může být startovacím motorem pro významné poznatky potřebné pro celý vývoj.

Bojovat se zkreslením pomáhají také data. Ta nám často ukáží, že není všechno takové, jaké si myslíme. Právě data dokáží nejlépe otevřít oči, protože dokáží ukázat nezkreslenou realitu a vyprostit vývojový tým ze zajetí různě zkreslených názorů.

Proto při je při návrhu e-shopu klíčová komunikace a spolupráce mezi klientem a lidmi zodpovědnými za vývoj řešení a důkladná analytická rešerše. Jinak i nový e-shop bude mít stejný úspěch jako lupiči s citrónovou šťávou na obličeji.